Při prvním vyšetření v těhotenské poradně rozhodne ošetřující lékař na základě získaných anamnestických údajů a aktuálního klinického nálezu o míře případného rizika a těhotnou ženu zařadí do některé ze tří následujících skupin:
Těhotné s malým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze u kterých jsou výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity normální. Takové těhotenství označujeme jako fyziologické a dispenzární prenatální péče je poskytována:
Těhotná může být předána do ambulantní péče zdravotnického zařízení, které povede porod, po vzájemné dohodě – nejpozději však v termínu porodu. Péče o potermínové těhotenství v ambulanci registrujícího gynekologa je možná na základě jeho dohody se zdravotnickým zařízením ústavní péče, kde bude žena rodit.
Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. Takové těhotenství označujeme jako rizikové. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy. Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných žen laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do třetí skupiny. O rozsahu a frekvenci laboratorních či konziliárních vyšetření rozhoduje ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnost rizikového faktoru.
Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity. Takové těhotenství označujeme jako patologické. Frekvence návštěv i rozsah laboratorních či konziliárních vyšetření jsou zcela individuální a rozhoduje o nich ošetřující gynekolog podle charakteru a závažnosti klinického stavu těhotné.
Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:
Komplexní prenatální vyšetření do 14. týdne (14+0)
Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i vystavení těhotenské průkazky s podrobnou informací o dalším průběhu prenatální péče.
Těhotné ženě by měl být nabídnut screening nejčastějších strukturálních a chromozomálních vrozených vývojových vad plodu a poskytnuta informace o metodách screeningu, poskytovatelích i formě úhrady. Preferován by měl být kombinovaný (biochemický a ultrazvukový) screening v I. trimestru těhotenství.
Laboratorní vyšetření do 14. týdne (14+0)
Stanovení krevní skupiny AB0 + RhD, screening nepravidelných antierytrocytárních protilátek, stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu, sérologické vyšetření HIV, HBsAg a protilátek proti syfilis, glykémie na lačno.
Ultrazvukové vyšetření do 14. týdne (14+0)
Počet plodů, u vícečetného těhotenství chorionicita a amnionicita, vitalitu, biometrii, při které je měřen parametr CRL (obrazová dokumentace je podmínkou výkonu) – naměřenou hodnotu je nutno uvést i v milimetrech, podle ní je určen termín porodu (datace těhotenství).
Ultrazvukové vyšetření (20+0 – 22+0)
Popisuje opět počet plodů, vitalitu, biometrii plodu, morfologii plodu, lokalizaci placenty, množství plodové vody.
Orální glukózo-toleranční test (24+0 – 28+0)
Profylaxe RhD aloimunizace u RhD negativních žen mezi 27. a 28. týdnem gestace (měla by být zajištěna například aplikací anti-D imunoglobulinu RhD negativním těhotným)
Laboratorní vyšetření (27+1 – 32+0)
Stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu,(sérologické vyšetření HIV, HBsAg a protilátek proti syfilis se provádí pouze výběrově).
Ultrazvukové vyšetření (30+0 – 32+0)
Znovu popisuje počet plodů, vitalitu, polohu plodu, biometrii, lokalizaci placenty, množství plodové vody.
Vaginorektální detekce streptokoků skupiny B (35+0– 38+0)
Kardiotokografický non–stress test (od 38. týdne)
do termínu porodu 1x týdně, po termínu porodu 2xtýdně, ev. dle individuálního zhodnocení