Výživa a životní styl

Vhodná prekoncepční dieta

Ženy plánující graviditu by měly dva až tři měsíce před plánovaným otěhotněním začít užívat kyselinu listovou, která snižuje riziko rozštěpu páteře a rozštěpu rtu u plodu o 25-75%. Lidský organismus sám nedokáže vytvářet kyselinu listovou a je závislý na jejím přísunu potravou. Chudokrevnost snižuje pravděpodobnost otěhotnění. V těhotenství je také velká "poptávka" po vápníku. Ten je důležitý zejména pro vývoj kostí a zubů dítěte. Stejně tak je tomu s vitamínem D. Těhotné by tak měly mít dostatek mléčných výrobků – mléka, jogurtů, tvarohu a sýrů (především tvrdých), ze kterých tělo dokáže minerál i vitamín lépe získat. S vápníkem souvisí i hořčík (magnézium). Jeho nedostatek způsobuje svalové křeče, a ovlivňuje i vstřebávání vápníku. Nadužívání vitamínu A a D však může naopak plod ohrozit.

Obezita

Obezita snižuje pravděpodobnost otěhotnění a zvyšuje riziko těhotenských komplikací. Ženy trpící nadváhou potřebují dosáhnout optimálního stavu výživy již před těhotenstvím, neboť gravidita není vhodnou dobou k omezení denních dávek potravin. Schéma, které umožňuje ženě, aby se jednoduše přesvědčila o stavu své výživy, je součástí prekoncepční průkazky.

Způsob zaměstnání a životní prostředí

Prekoncepční vyšetření by mělo obsahovat dotazy na zjištění možného vystavení škodlivým vlivům jak v domácím prostředí, tak i na pracovišti. Chemické látky, jako jsou rozpouštědla, těžké kovy (olovo, rtuť, kadmium) a pesticidy, by měly být z dosahu budoucí matky odstraněny. Jednostranná dieta může za nepříznivých okolností znamenat zvýšený přísun škodlivin, obsažených víceméně povšechně v potravě. Proto je výhodná pestrá skladba jídelníčku. Je nutné zhodnotit i riziko infekcí. Nebezpečné jsou infekce přenášené zvířaty tzv. antropozoonózy (např. toxoplazmóza).

Vystavení lidského zárodku vysoké teplotě v období vývoje orgánů způsobené např. horečnatým onemocněním či dlouhotrvajícím pobytem v sauně, horké páře nebo při usilovném cvičení v horkém, vlhkém prostředí může negativně ovlivnit vývoj zárodku. Zvyšuje riziko vzniku defektů neurální trubice plodu a jiných vrozených vývojových vad, které mohou vyústit např. v poruchy učení či chování.

Životní styl

Význam životního stylu pro budoucí těhotenství bývá jak přeceňován, tak podceňován. Plánování těhotenství je ideální dobou k posouzení životního stylu omezením či odstraněním nezdravých návyků. Zároveň je optimální dobou k případné intervenci, protože měnit každodenní návyky až v těhotenství bývá obtížné a může přijít i pozdě.

Návykové látky - Alkohol

V našich zemích je alkohol blahosklonně tolerovanou drogou, jejíž povšechně devastující účinky jsou bagatelizovány. Je to zejména tím, že na alkohol vzniká návyk většinou pomalu a důsledky alkoholového návyku nejsou na první pohled tak patrné. Alkohol je dnes nejčastější příčinou mentální retardace plodu. Vedle toho je konzumace alkoholu dávána do souvislosti se spontánním abortem (potratem), abrupcí (odloučení) placenty, hypotrofií plodu (nízkou hmotností), zvýšenou perinatální mortalitou (porodní úmrtností), poruchami chování a dysfunkcí centrálního nervového systému.

Fetální alkoholový syndrom vzniká u plodů žen, které v těhotenství konzumují alkohol. Projevuje se poruchou růstu, mentálním opožďováním a charakteristickými obličejovými rysy. Pravděpodobnost jeho výskytu u plodu se zvyšuje s množstvím požitého alkoholu, ale hranice bezpečné konzumace není potvrzena. Proto je lépe alkohol během těhotenství zcela vynechat.

Kouření

Kouření má povšechně negativní vliv na těhotenství i plod. Ženy, které přestanou kouřit před početím, snižují riziko obtíží s početím, riziko předčasného odtoku plodové vody, předčasného porodu a nízké porodní váhy plodu. 

Pasivní kuřáctví je přitom stejně nebezpečné jako aktivní. 

Míra nebezpečnosti souvisí s dávkou: čím více žena kouří, tím více je těhotenství ohroženo. Protože kuřáci jsou i v domácnosti, je někdy třeba provést pohovor i za přítomnosti manžela.

Hlavními projevy tzv. fetálního tabákového syndromu (FTS) jsou opožďování růstu, zvýšené riziko potratu, vyšší perinatální úmrtnost a vliv na poporodní vývoj. V literatuře jsou dobře dokumentovány změny na plodu ve vztahu k počtu vykouřených cigaret. Čím více žena kouří, tím nižší je porodní váha. Kuřačky mají na 50% sníženu pravděpodobnost uhnízdění oplodněného vajíčka a následného zdárného těhotenství.

Rizika kouření pokračují i po porodu. Syndrom náhlého úmrtí plodu (SIDS) se vyskytuje u kuřaček dvakrát častěji. Zdá se, že čím více lidí v rodině kouří, tím je vyšší incidence SIDS. Astma a i nižší funkční kapacita plic je častější u dětí kuřaček a kuřáckého prostředí.

Drogy

Pervitin, extáze, kokain či heroin jsou drogy, o kterých slyšíme často v médiích. Ruku v ruce s užíváním drog přicházejí další extrémně rizikové faktory pro těhotenství, jako jsou infekční onemocnění matky (syfilis, AIDS, hepatitida B, C). Ženy s údajem o užívání drog v anamnéze mají větší sklon k pití alkoholu a kouření cigaret a častěji trpí poruchami výživy.